Rozhovor s Michaelou Mužíčkovou
Dnes jsem měla tu čest udělat rozhovor s jednou zajímavou ženou, která se věnuje rozvoji dětí. Možná také nechcete svým dětem při každé příležitosti, kdy je třeba je zabavit, dát jim mobil do ruky. Jak to udělat jinak? Na to, a ještě mnohem víc jsem se ptala.
Michaela je tvůrkyně her a organizátorka zábavných aktivit pro děti i malé týmy. Inspiruje ji minimalismus a hledá způsoby, jak život rodičům zjednodušovat. Věří, že radost nemusí být jen z přemíry zážitků, drahých věcí, ale především v samotné činnosti a cestě. Na svém blogu elanadmraky.cz sdílí ověřené tipy a nápady, jak děti snadno a rychle zabavit – ať už doma, na cestách, nebo třeba v čekárně.
Míšo, jak jste se dostala k aktivitám pro děti? Popište nám svoji cestu.
Od malička jsem vymýšlela hry a aktivity pro mladší sestry a chtěla jsem být učitelkou. Nakonec jsem peďák nestudovala, ale kolem her jsem se točila pořád. Ať už ve skautu, jako aupair anebo později vymýšlením zábavných a vzdělávacích aktivit pro své děti.
Co pro vás znamená hra?
Hra pro mě znamená především zábavu a radost – je to přirozená aktivita, která má v sobě kouzlo okamžiku. I když má hra svůj cíl, hlavní význam je v samotném zážitku a v radosti, kterou přináší. Děti se pomocí her velmi snadno učí respektovat hranice a pravidla, a i dospělým přináší radost a relaxaci, zastavení ve všedním světě.
A jakou konkrétní máte nejraději?
Já mám nejradši takové, které netrvají dlouho a nejsou složité na přípravu. Z deskových klidně pexeso, prší, domino, s většími dětmi hrajeme nejvíc Karak, Výbušná koťátka, Milostný dopis a Spící královny.
Co vás přimělo vymýšlet hry pro děti?
Na tohle nedokážu přesně odpovědět, vymýšlí se to samo. Nemám ráda nákupy hromady věcí a složitosti. Nejjednodušší je prostě vzít to, co má člověk po ruce. Ať už je to stará deska stolu položená na kraj gauče jako klouzačka anebo karty využité na další hry. To mám asi po mamce, ta vždycky zužitkovala všechno, co zrovna měla a byla hodně praktická a kreativní.
Co vás na téhle práci baví?
Variabilita, kreativita a možnost si pořád hrát. Nemůžu dělat stereotypní práci a mám pořád tolik nápadů. A těší mne, když to děti baví.
Dá se konkurovat mobilům a počítačům, případně jak?
Nejlépe vlastním příkladem. Když zapojíme děti do toho, co sami děláme, ať už je to vaření, malování nebo výlet, přijde jim to přirozené. Snadněji si pak najdou vlastní zábavu, než když je mozek v moodu pasivního příjmu.
Teď už nás zajímají nějaké tipy a triky, jak zabavit děti doma, když není venku hezky. Co třeba můžeme dělat ve stísněných prostorech jako je auto nebo čekárna u lékaře?
Stísněné prostory, kde se dítě nemůže hýbat jsou opravdu náročné. Nedokážu posoudit, jestli by toto fungovalo i na hyperaktivní dítě, ale my jsme měli dva typy her, které jsme střídali podle nálady: vokální a motorické.
K vokálním patří zpívání, které je pro děti uklidňující. Nebo si můžete pouštět oblíbené písničky, a i v autě se dá na místě „tančit“. Hodně jsme na cestách poslouchali nebo i vyprávěli pohádky. Děti milovaly vymyšlený příběh malé myšky, které se děly podobné události jako jim. Velmi jednoduchá dějová linie, popsat kdo, kde, co, potom se něco stane a hlavní hrdina to vyřeší, dobře to dopadne. S většími dětmi se už můžete střídat. Do auta jsou vhodné i říkanky s nějakým plácáním, klepáním do rytmu, pokud vás to neruší. S většími dětmi hrajeme slovní fotbal nebo hádej kdo. S písmenkovými kartami jsme vymýšleli slova na dané písmeno.
Motorické jsou nejlepší takové, které nejsou náročné na přípravu a máte je pořád u sebe anebo v taštičce, kterou přibalíte. V kabelce jsem stále nosila autíčko a pár dílků drobné plastové stavebnice, kterou doma jinak neměli. Roční dítě se zabavilo s obyčejnou krabičkou, v které byla díra a ono mohlo strkat do té díry kostky. U větších jsme potom využívali whiteboard marker a zalaminované úkoly (třeba bludiště, tečky, které bylo potřeba spojovat, panáčky, kterým se domalovával obličej). Pár kostek Dupla anebo třeba tvrdý papír s dírkama a tkaničky s tvrdými konci na provlíkání.
Her je na výběr opravdu mnoho. Osvědčilo se mi mít v mobilu poznámku s vypsanými několika hrami, ke kterým člověk nic nepotřebuje, protože v dnešní uspěchané době není čas přemýšlet a něco chystat.
Jaké máte plány do budoucna?
Plán je určitě flexibilní práce, která dává smysl a přináší radost.
Kde se s vámi a vaší prací mohou čtenáři setkat?
Na blogu elanadmraky.cz a ve facebookové skupině https://www.facebook.com/elanadmraky/